S profesorem Ludgerem Udolphem
Od 60. let 19. století nabývalo české národní hnutí stále většího rozmachu. Jeho centrem se stala Praha, která díky přílivu dělníků z venkova stále více nabývala charakteru českého města. Politický vliv získávala bohatá buržoazie - obchodníci, podnikatelé, bankéři, právníci; například pražská městská rada byla od 80. let složena pouze z Čechů. Nový primátor doktor Tomáš Černý důrazně hovořil o „naší stověžaté, naší staré, naší milované zlaté slovanské Praze“.
Značné finanční prostředky směřovaly do přestavby pražského panoramatu, kterému nyní muselo ustoupit středověké židovské ghetto; na jeho místě vznikl moderní bulvár (Pařížská ulice) ovlivněný pařížskou architekturou; ten, stejně jako rozhledna postavená na Petříně jako miniatura Eiffelovy věže ukazuje orientaci na moderní Paříž. Vznikly nové velké budovy reprezentující národní sebevědomí: Národní divadlo na Vltavě, Národní muzeum v čele Václavského náměstí, Rudolfinum, univerzita, Poslanecká sněmovna.
Vznikají konkurenční náboženské a národní symboly na Staroměstském náměstí (Husův pomník) a na Václavském náměstí (nový Václavův pomník), česká hudba dosahuje světového věhlasu díky Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi a Leoši Janáčkovi.
V literatuře bránila tak dalekosáhlému dopadu jazyková bariéra, kterou však pomohlo překonat velké množství překladů. Švejk Jaroslava Haška, patrně nejslavnější dílo tohoto období, si našel cestu do světové literatury i díky překladu Grety Reinerové s kongeniálními ilustracemi Josefa Lady.
Přednáška si klade za cíl přiblížit kulturní bohatství Prahy kolem roku 1900 v co nejširším záběru.
*
Ve spolupráci s muzeem LOHGERBER.
