S Janem Faktorem a prof. dr. Steffenem Höhne
V literárním díle je popisováno, co se stalo, ale zároveň to je interpretováno a reinterpretováno. Ještě před "pražským jarem" byly v literatuře artikulovány myšlenky svobody a občanského sebevědomí. Kafkova konference v květnu 1963 je často považována za jeden z výchozích bodů demokratizačního procesu, který pak vedl k "pražskému jaru". V jeho krátkém rozkvětu sehrála velmi důležitou roli také literatura. Ten skončil - náhle, nebo postupně? - v srpnu 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy. V následujícím období "normalizace" hrála literatura také významnou roli, ale v ilegalitě, mezi zasvěcenými.
O roli literatury před "pražským jarem", během něj a po něm chceme hovořit v panelové diskusi s Janem Faktorem jako pamětníkem, který byl velmi úzce zapojen. Jaký vliv mohla mít na události literatura? Jakými formami bylo možné se v jednotlivých fázích literárně vyjádřit? Co bylo tolerováno, co bylo potlačováno? Kdo byli protagonisté?
Jan Faktor (*1951) vyrůstal v Praze. Jeho matka pracovala ve významném českém literárním časopise, což znamenalo, že se hodně stýkal se spisovateli, a to nejen s českými, ale také například se spisovateli z NDR. Dobrou rodinnou přítelkyní byla Christa Wolfová, do jejíž dcery se Jan Faktor zamiloval. V roce 1978 ji následoval do NDR, do berlínské čtvrti Prenzlauer Berg, kde se přirozeně dostal i do opozičních literárních kruhů. Jan Faktor píše německy a dvakrát se dostal do užšího výběru nominací na Německou knižní cenu: v roce 2010 za román "Georgs Sorgen um die Vergangenheit oder im Reich des heiligen Hodensack-Bimbams von Prag" (Georgovy starosti o minulost aneb v říši svatého šourka Bimbama z Prahy), který pojednává o jeho dospívání v Praze, a v roce 2022 za román "Trottel" (Idiot), který na něj navazuje a vychází z jeho dalšího života.
Prof. Dr. Steffen Höhne vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve Výmaru-Jeně a je mimo jiné redaktorem časopisu Brücken (Mosty).
